Národní divadlo moravskoslezské připravilo letos opulentní projekt – Smetanovský operní cyklus, ve kterém v Ostravě uvedlo všech osm dokončených Smetanových oper, a to jednou v březnu a jednou v květnu. Část přiváží na Smetanovu Litomyšl, kde se na kompletu skladatelových oper podílí s dalšími operními soubory. Ředitel divadla Jiří Nekvasil hovoří o operním díle litomyšlského rodáka s úctou a obdivem i s nadšením.
Jak vás napadlo realizovat tak obrovský projekt?
Nápad se zrodil před deseti lety při přípravě naší nové inscenace Čertovy stěny. Tehdy jsme se s dirigentem a tehdejším hudebním ředitelem opery moravskoslezského divadla Robertem Jindrou shodli a nadchli myšlenkou, že by bylo dobré do roku 2024 připravit postupně nové inscenace všech dokončených oper Bedřicha Smetany. A v jubilejním roce 2024, v roce 200. výročí narození skladatele, mít všechny na repertoáru! V naplňování toho záměru jsme pokračovali i s jeho nástupcem na pozici hudebního ředitele, dirigentem Jakubem Kleckerem, a celý cyklus jsme dovršili se současným hudebním ředitelem opery Markem Šedivým, který je ve funkci od sezóny 2020/2021. Je to završení desetileté koncepční práce a uměleckého plánování. Jen slavnostní zpěvohru Libuše, kterou sám Bedřich Smetana určil k výjimečnému uvádění při slavnostních příležitostech, jsme uvedli pouze dvakrát, formou scénického koncertu, vždy na závěr celého cyklu. A to ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií Ostrava, za spoluúčinkování Pražského filharmonického sboru a pod taktovkou Roberta Jindry.
Připravili jste v letošní sezoně i něco jiného?
Realizaci cyklu jsme podřídili v souboru opery celou sezónu 2023/2024. Vedle tří obnovených premiér Smetanových oper jsme ale v červnu zrealizovali ještě premiéru nové inscenace opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Tou následně připomeneme nejen sté výročí od světové premiéry této opery, ale také sto sedmdesát let od narození skladatele, který přišel na svět 3. července 1854 v Hukvaldech, jen osmadvacet kilometrů od našeho divadla.
Podařilo se získat i dostatečnou finanční podporu pro tak neobvyklý projekt, jakým kompletní Smetana byl?
Mimořádná finanční podpora realizace cyklu, o kterou jsme zažádali a kterou jsme získali ze strany statutárního města Ostravy a Ministerstva kultury České republiky, umožnila realizaci nejen nadstandardní propagace, zejména směrem do zahraničí, ale i dalších s cyklem souvisejících projektů. Tím největším je bezesporu historicky první souborné knižní vydání libret všech osmi dokončených oper Bedřicha Smetany. A to jak v českém originále, tak zároveň zrcadlově v novém anglickém překladu. Anglický překlad vznikl speciálně na objednávku Národního divadla moravskoslezského, které je vydavatelem této jedinečné publikace. Věřím, že publikace bude vnímána nejen v přímé souvislosti s letošním cyklem, ale že i v dalších letech zůstane dobrým pomocníkem a průvodcem k bližšímu poznávání operní tvorby Bedřicha Smetany. A to nejen pro české a zahraniční operní publikum, ale i pro hudební odborníky a divadelní praktiky. A věřím, že i velkou inspirací.
Už dříve někoho napadlo zrealizovat celý cyklus Smetanových oper, nebo jste originální?
Tento cyklus uvedení všech Smetanových oper je v historii ostravského Národního divadla v pořadí čtvrtý. Poprvé jej realizoval před sto lety první šéf ostravské opery Emanuel Bastl. Druhý cyklus se uskutečnil v roce 1956 a ten třetí, zatím poslední, před čtyřiceti lety v roce 1984. Ve stejném roce pořádalo Smetanovský cyklus také pražské Národní divadlo s dirigentem Zdeňkem Košlerem. Od té doby žádný operní soubor u nás tento cyklus nezrealizoval. Po roce 1989 se Smetanovy opery, s výjimkou Prodané nevěsty, hrají podstatně méně. Rok 2024 je bezesporu velká výzva! Oproti předcházejícím cyklům realizovaným v minulosti v Ostravě, kdy byla jeho představení odehrána v průběhu měsíce či měsíce a půl, jsme ho tentokrát zrealizovali dvakrát během devíti dnů. Nabídli jsme tak jedinečnou možnost zhlédnout po sobě s jednodenní pauzou všech osm dokončených oper Bedřicha Smetany. Byla to také výzva pro mimoostravské operní příznivce a další zvídavé diváky – výzva přijet na několik dní do Ostravy za poznáním Mistrova pozoruhodného operního díla. Tuto nabídku jsme adresovali pochopitelně i zahraničním divákům. Takovou možnost žádný jiný operní dům na světě nenabízí! Ostrava a její opera se tímto svým jedinečným projektem opět o něco více zviditelnila na evropské operní mapě. Kromě Libuše, uvedené pouze dvakrát v rámci cyklu, jsou ale ostatní Smetanovy opery uváděny v průběhu celé sezóny 2023/24, takže divák měl možnost je zhlédnout i mimo tyto dva bloky a dokonce si mohl sestavit v průběhu této sezóny „svůj cyklus“. Ale tři Smetanovy opery zmizí z repertoáru již s koncem této sezóny a dvě další během sezóny příští.
Myslíte si, že Smetana je autor, který svět zajímá?
Svět by se měl o Smetanovo pozoruhodné operní dílo rozhodně zajímat víc než doposud. Je to jedinečný celek osmi zcela rozdílných oper. Světové proslulosti, včetně pravidelného uvádění na světových operních jevištích, se dočkala Prodaná nevěsta. To je dobře, ale je to málo. Je rozhodně škoda, že zahraničnímu zájmu unikají i další skvosty, zejména „čtyřlístek“ jeho posledních čtyř oper. Tam – pod povrchem zdánlivě jednoduchých, pro mnohé na první pohled až naivních příběhů vyprávěných s lehkým humorem – se ukrývá neskutečné bohatství niternosti a hlubokého citu; s propracovanou psychologií hlavních postav. Opery mají zároveň velký etický a morální rozměr. Smetana v žádné ze svých oper v ději příběhů neopouští české země. Jsou to Čechy mytologické, historické, venkovské, salónní či maloměstské. Ale jsou to vždy Čechy výsostně múzické, Čechy poetické. A českost ve Smetanově případě neznamená regionálnost či pouhý národovecký svéráz! Bedřich Smetana je autorem stále nedoceněným, paradoxně bohužel v současnosti i u nás. Napomoci změnit tento stav je jedním z hlavních úkolů našeho cyklu!
Smetana napsal osm oper a každá je jiná. Hledal svůj styl?
Operní dílo Bedřicha Smetany jako celek je pozoruhodný umělecko-estetický dramaturgický koncept. Opravdu, každá jeho opera je naprosto jiná! V každé své opeře jako by skladatel zkoumal výrazové, dramaturgické a estetické možnosti; cesty, které se nabízejí pro moderní českou operu. Jako by tím sobě a svým současníkům a následovníkům „otevíral dveře“ dramaturgických žánrových a estetických možností a výzev pro českou operu. Smetanův hudební jazyk vždy poznáme, i když se v průběhu těch téměř dvaceti let, které uplynuly mezi zkomponováním jeho první a poslední opery, pochopitelně vyvíjí. A samozřejmě vychází plně z žánrových i dramatických potřeb té které opery. Navíc své tři poslední dokončené opery komponoval Smetana stižen naprostou hluchotou, která ho postihla od října roku 1874. V poslední opeře Čertova stěna z roku 1882 nacházíme pozoruhodné harmonické postupy, poukazující až k hudbě následujícího dvacátého století. Smetana ale už v Braniborech v Čechách ukázal schopnost vytvořit silné dramatické sborové scény, prokomponované ansámbly, z dramatické situace vycházející árie. Ukázal silný cit pro jeviště a hudební drama. To vše nacházíme i v dílech následujících, ale vždy slouží v jiných souvislostech záměru tohoto či onoho díla. Každá jeho opera otevírá okno do prostoru, kde je možné budovat nový operní koncept. Každý příběh je potřeba uchopit z jiného úhlu, u každého je potřeba pro jeho scénickou interpretaci použít jiný výkladový klíč. Již ve své první opeře Smetana jednoznačně prokázal, že ovládá řemeslo operní kompozice a dokáže jej naplnit originálním hudebním výrazem a zároveň silnou dramatickou působivostí. Vstoupil na „jeviště“ aktuálního českého kulturního prostředí s naprosto originální a zralou operní prvotinou. S jasným, sebevědomým uměleckým gestem, které nemá v dosavadní české operní tvorbě ani předchůdce, ani konkurenta. Naopak se chce okamžitě měřit se současnou světovou operní tvorbou. A přitom být český! Námětem, hudebním jazykem i poselstvím!
V čem jsou tedy podle vás jeho opery tak objevné a jiné?
Svou první operu Smetana začíná komponovat až v sedmatřiceti letech. Do té doby má za sebou poměrně rozsáhlé klavírní dílo, velkou symfonii, dvě symfonické básně a mistrovskou komorní kompozici Trio g moll. A zkušenost z několikaletého působení ve Švédsku. Ke komponování své první opery přistupuje jako k jasnému konceptu. Dílo zadává do soutěže vypsané hrabětem Janem Harrachem 20. února 1861. Jejím cílem je podnítit vznik operního díla „jež by smělo nazývati se v pravdě národním“. Tedy typu opery, který dosud chybí.
O své druhé opeře, Prodané nevěstě, skladatel prohlásil, že ji skládal ne ze ctižádosti, nýbrž ze vzdoru…
Poněvadž se mu po Braniborech vyčítalo, že je wagnerián a že by ani v národním, lehčím slohu nic nedovedl. A svou prvotní ambicí chtěl být lepší než Offenbach. Sám Smetana byl později neutuchající popularitou své první komické opery překvapen a občas jej i mrzelo, že jeho další opery, které považoval z hudebně-dramatického hlediska za pokročilejší, zůstávají v jejím stínu… Bedřich Smetana a jeho pojetí české hudby bylo od počátku provázeno spory. Česká národní hudba má být především jasným ohlasem národní písně. Tak zněl názor z tohoto křídla. Smetana tuto cestu striktně odmítal. Byl mu proto vytýkán kosmopolitismus. Českého výrazu hudby ale dosahuje! A to přes taneční rytmicko-melodickou stylizaci… Smetana je jedinečný skladatel. Jeho tvorba je základním kamenem moderní české hudby, moderní české opery. Souhrnné provedení všech osmi dokončených oper v krátkém čase nám to ještě více zdůraznilo a potvrdilo.
Karla Hofmannová, Petr Veber
Celý rozhovor čtěte na hudebním portálu KlasikaPlus.cz.