Od května do září 2024 hostí Litomyšl jedinečný festival umění, Smetanovu výtvarnou Litomyšl (SVL). Projekt, který se v letošním roce uskutečňuje již po dvacáté, doplňuje nabídku Národního festivalu Smetanova Litomyšl.
Nabízí návštěvníkům přes dvě desítky výstav a doprovodných programů a zabydluje malebnou Litomyšl výtvarným uměním a nejen tu. Výstavy SVL najdeme také v Osíku, Lubné nebo v Českých Milovech. Na podrobnosti jsme se zeptali Martiny Zuzaňákové, ředitelky Městské galerie Litomyšl, která Smetanovu výtvarnou Litomyšl zaštiťuje.
Mají výstavy letošní Smetanovy výtvarné Litomyšle nějakou společnou linku?
Společnou obsahovou linku letošní výstavy nemají. Domnívám se, že by to ani nebylo v zájmu akce, neboť různorodost námětů a přístupů je podle mého názoru to, co z ní dělá výjimečný podnik. Za určitý jednotící prvek všech výstavních projektů však já osobně považuji snahu zapojených galerií navázat na své úspěšné projekty z předchozích let. Galerie Miroslava Kubíka tak například pokračuje ve snaze prezentovat v Litomyšli české umění druhé poloviny 20. století (výstava Alena Kučerová. Bod. Obraz. Krajina), my v městské galerii se opět snažíme oživit exteriér města uměleckými díly (Čestmír Suška / Rovnováha), v Portmoneu bude představena další poloha tvorby Josefa Váchala, Galerie Zdeňka Sklenáře přiveze do Litomyšle díla české avantgardy (František Kupka – Málo známý a neznámý).
Reaguje některý z výstavních projektů na dvousetleté výročí narození Bedřicha Smetany?
Výročí našeho slavného litomyšlského rodáka se do programu letošní výtvarné Litomyšle propisuje samozřejmě také. Ducha doby, v níž Smetana žil a tvořil, se snažíme přiblížit na výstavě v domě U Rytířů nazvané Stanislav Sucharda. Emoce národa. Jejím prostřednictvím bychom chtěli v Litomyšli přiblížit tvorbu jednoho z našich nejvýznamnějších sochařů poslední čtvrtiny 20. století. Oba velikáni, Sucharda i Smetana, byli zaujati národními dějinami a obrozeneckou potřebou edukovat. Smetana tak činil prostřednictvím hudby, Sucharda příběhy bojů o obrození národa zhmotnil do dramatických figurálních kompozic.
Inspirovalo smetanovské výročí v letošním roce některého ze současných umělců?
Rozhodně ano. Zcela „smetanovské“ jsou dvě nové sochy, které budou v Litomyšli ke skladatelově poctě odhaleny. První z nich nese název Cesta života a jejím autorem je sochař Rudolf Burda, s jehož díly jsme se mohli seznámit v minulém roce v zámeckém pivovaru. Zcela v intencích své tvorby vytvořil Rudolf Burda pro Litomyšl kulovitou plastiku z vysoce leštěného nerezového materiálu. Minimalistický tvar koule protíná tubus barevných skel, který zanechává v matérii sochy abstraktní obrazce. Jejich vyznění evokuje proud tónů, které se vzájemně splétají a prolínají v „barevnou hudbu“.
Kdo je autorem druhé sochy?
Sochař Michal Cimala. Také s ním jsme se mohli v našem městě setkat v minulém roce. Vzpomínáte si na monumentální objekt Lidská klec umístěný u Festivalové haly? Ten, k němuž neznámý litomyšlský umělec přistavil obrovskou hokejku s pukem a jedinečným způsobem tak odlehčil ono smutné stěhování festivalu ze zámku na zimní stadion? Letos vytvořil Michal Cimala pro Litomyšl sochu Auriossa. Jedná se o slovní spojení latinského výrazu pro ucho (auris) a kosti (ossa). Cimala v díle pracuje s postupnou ztrátou sluchu, jíž byl Smetana vystaven. Inspirací mu byla kniha Bedřich Smetana – fyzická osobnost a hluchota od českého antropologa Emanuela Vlčka, konkrétně v ní obsažené kresby ušních kůstek. Socha Auriossa kladívko, třmínek a kovadlinku monumentalizuje v jakési „smetanovské znaky“.
Kolik výstav se letos uskuteční? Je některá na netradičním místě, na které z předchozích ročníků nejsme zvyklí?
Výstavních projektů je celkem dvacet. Jejich destinace zůstávají víceméně stejné. Netrpělivě čekáme na otevření nové Galerie U Fortny a poněkud netradiční umístění jsme zvolili také pro některá díla open-air výstavy. Jedna ze soch Čestmíra Sušky „přistane“ na hladině Loučné, druhá zabydlí architekturu nové Smetanovy lávky.
Je v programu SVL nějaká zajímavost, perlička…?
Myslím si, že ani jeden z projektů letošní výtvarné Litomyšle není nezajímavý. Ale velký úspěch bude mít u diváků určitě výstava AllegroForte v zámeckém pivovaru, která představuje fotografie Štěpánky Stein a Vendy Mlejnské. Velkoformátové inscenované snímky zachycující dvě desítky interpretů české klasické hudby (např. dirigenta Jakuba Hrůšu, sopranistku Gabrielu Beňačkovou, houslistu Josefa Špačka, primabalerínu Dariu Klimentovou nebo flétnistku Janu Semerádovou) a svým formálním pojetím narušují naše zažité představy o vážném a ustrnulém světě klasické hudby.
Otvírat se bude také Městská obrazárna na zámku. Jaký bude její „nový kabát“?
Autorem „nového kabátu“ je mladé brněnské architektonické studio MAAUS, které vyslechlo naše prosby a navrhlo interiér obrazárny tak, aby v něm návštěvník neztrácel kontakt s historií ani se současností. V neděli 9. června v deset hodin dopoledne zde otevřeme výstavu Městská obrazárna nově, jejíž součástí budou jak díla z naší sbírky pocházející z první třetiny 20. století, tak velkoformátová malba Ecce Homo umělce Daniela Pešty, která byla vystavena na benátském bienále v předminulém roce. Jsme rádi, že se do obrazárny vracíme a staneme se součástí nově zrekonstruovaných zámeckých prostor.
