V den zahájení hudebního festivalu bude v Klášterních zahradách v Litomyšli odhalena socha Cesta života umělce Rudolfa Burdy. Kurátorka Martina Zuzaňáková přibližuje v rozhovoru s autorem její umělecký záměr.
Sochu Cesta života jste zhotovil ke dvoustému výročí narození Bedřicha Smetany. Jak moc zavazující úkol to byl?
Mým záměrem bylo vytvořit dílo, které bude absolutně nadčasové a čisté, řekl bych až „puristické“. Samotný výtvarný návrh byl dílem okamžiku určitého vnuknutí. Přesně tak to u svých nejsilnějších prací mám rád. Určitě nemám pocit, že by to pro mě byl úkol jakkoliv zavazující. Od prvního návrhu až po finální zpracování to byla čirá radost.
Rozpracováváte v soše svá dřívější umělecká východiska, nebo jde o něco zcela nového?
Při tvorbě sochy jsem použil tvar pravidelné koule, který je v mé tvorbě velmi častý. Objevuje se například ve skleněných objektech Eyes, které často vystavuji, a které jsou přítomny ve sbírkách po celém světě. Řešení povrchu a členění koule je cesta, která mě stále hodně zajímá. Nemá totiž konce. V soše pro Litomyšl jsem ale použil zcela nové technické řešení – prostup díla leštěným nerezovým válcem s barevnými skly.
Můžete materiál sochy přiblížit?
Použil jsem svůj oblíbený materiál, nerezovou ocel třídy AISI 316, což je nerez, který je absolutně inertní vůči povětrnostním vlivům. Uvnitř ocelového leštěného tubusu jsou implantovány pruhy plochých barevných skel.
Jak přesně se do uměleckého konceptu sochy propisuje smetanovské výročí?
Dvě stě let od narození génia české hudby je opravdu velmi významné výročí. Do sochy jsem vložil skryté symboly, se kterými pracuji velmi často. Průměr sochy (224 centimetrů) odkazuje k roku 2024. Tvar koule, jenž je přítomný jak v našem těle (v podobě buněk), tak ve vesmíru, symbolizuje život skladatele. Ve výšce očí protíná kouli tubus, do něhož jsou vsazeny tři barevné skleněné příčky. Symbolizují Smetanovy inspirační zdroje – zelená českou krajinu a přírodu; modrá hladinu řek a rybníků; žlutá životadárnou sílu slunečních paprsků. Tubus se skly je nakloněn k nebi, slunci a vesmíru, kam každý z nás jednou zamíří. Proto Cesta života. Při průchodu světla barevným tubusem vznikají geometrické abstraktní obrazy, které symbolizují hudební tóny.
Pro umístění sochy jste si vybral Klášterní zahrady. Mělo to nějaký bližší důvod?
Zahrady miluji od mládí, kdy jsem začal Litomyšl navštěvovat. Je to velmi silné, překrásné a pozitivní místo. Nebojím se říci, že patří k mým nejoblíbenějším na světě. Cesta života vyžaduje otevřený prostor, aby se mohla „nadechnout“ a reflektovat své okolí; zrcadlit historickou architekturu i nádhernou okolní přírodu. Umístění, které jsme pro sochu vybrali, je proto naprosto dokonalé.
Musel jste umístění sochy konzultovat s architekty zahrad?
Bez toho by to samozřejmě nešlo. Umístění díla jsem s architekty Klášterních zahrad konzultoval několikrát. Pečlivě jsme zvažovali všechny možné varianty, a nakonec se shodli na prostoru za apsidou kostela, který je velmi čistý a dílo ho citlivě doplní.
