Takřka s jistotou se dá říct, že tohle Smetanova Litomyšl ještě nezažila: na letošní ročník přijíždějí hned čtyři držitelé cen Grammy. Předvedou hudbu zahrnující pět staletí – od středověkých duchovních skladeb až po moderní jazz. Jednou z těchto „stars“ je i Gerald Finley, kanadský basbarytonista a bezpochyby jeden z nejvšestrannějších pěvců své generace.
Dnes pětašedesátiletý Finley začínal jako interpret zaměřený na Mozarta, ale postupně se ujímal rolí z oper Verdiho, Wagnera, Pucciniho a Brittena, které mu vynesly mezinárodní uznání. V poslední době se specializuje na soudobou operu a ztvárňuje postavy, jako jsou J. Robert Oppenheimer v opeře Johna Adamse Doctor Atomic nebo Jaufré Rudel v L’amour de loin finské autorky Kaiji Saariahové. Letos v únoru se završilo jeho účinkování v novém díle Marka-Anthonyho Turnage Festen, které mělo premiéru v londýnské Královské opeře a v rámci cen Laurence Oliviera 2025 si vysloužilo titul „nejlepší operní inscenace“.
Finleyho umění také vyniká v rámci recitálů. Na vystoupení v Litomyšli, kde ho doprovodí teprve devětadvacetiletá britská klavíristka Isata Kanneh-Mason, přednese program sestávající z jeho oblíbených melodií od Beethovena až po Vaughana Williamse.
Jak sám říká, jde o jeho nejoblíbenější písně. „Pokrývají celou mou dráhu v oblasti recitálů. Chci využít veškeré své zkušenosti s tímto repertoárem a nabídnout souhrnný pohled na to, čemu se jako pěvec věnuji.“
Chvála recitálů
Gerald Finley v recitálech dbá na soudržnost a nikdy neodděluje tradiční vážnou hudbu od hudby soudobé. „Uvědomuji si, že všechna operní díla, která provádím, byla kdysi novinkou a měla premiéru,“ zamýšlí se. „Mozartovu či Händelovu tvorbu tedy stále považuji za svěží. Díky tomu také dokážu vnést do tradičního repertoáru určitou spontánnost.“
Operní vystoupení mnoho příležitostí ke spontánnějšímu projevu neposkytují, což je jedním z důvodů Finleyho záliby v recitálech. „Recitál je plodem výhradně pěvcova vlastního uměleckého záměru,“ vysvětluje. „Na operním představení spolupracuje řada lidí a všichni by měli mít podobnou představu. V případě recitálu o všem rozhoduje pěvec – nejen o výběru repertoáru, ale i o tom, jak jej provede. Každá píseň má vlastní energii i vlastní život a nabízí širokou škálu možností.“
A co víc, recitály Finleymu nabízejí i určitý způsob propojení s publikem, jaký se v opeře nenaskytne. „Při účinkování ve skupině sice člověk publikum obecně vnímá, nicméně je nutné držet se role, což mě omezuje,“ říká Finley. „Při recitálu lze naopak s obecenstvem navázat důvěrnější vztah. Vnímám energii pramenící z toho, že hudbu sdílím s posluchači.“
Velká premiéra
V Litomyšli nebude Finleyho doprovázet jeho dlouholetý klavírista Julius Drake. Jeho místo zaujme Isata Kanneh-Mason. Mladá Britka pochází z hudební rodiny a patří k sedmi nadaným sourozencům, kteří všichni hrají na housle, klavír nebo violoncello. Její bratr Sheku už si vydobyl uznání jako talentovaný cellista – v roce 2016 získal ocenění BBC pro mladé hudebníky. A tentýž potenciál vidí Gerald Finley i v případě Isaty.
„Poslouchám ji už několik let. Je to skvělá hudebnice i úžasná osobnost,“ svěřuje se Finley. „Navázali jsme kontakt, protože měla zájem stát se doprovodnou klavíristkou na recitálech a já mám v této oblasti zkušenosti. Moc se mi líbí její svěžest, hudební cítění i technické schopnosti.“
A pozor, koncert v Litomyšli bude vskutku mimořádný. Půjde totiž o vůbec první společné vystoupení této dvojice: „Smetanova Litomyšl je krásný festival,“ říká Finley, „takže se moc těšíme, že právě tam se poprvé společně objevíme na pódiu.“
V úvodu programu zazní Beethovenův písňový cyklus, po kterém budou následovat díla Schubertova a Griegova. Další část bude patřit moderní hudbě: Finley přednese tři písně, které pro něj napsal soudobý britský komponista Mark-Anthony Turnage. „Spolupráce s Markem je úžasná. Při komponování využívá neskutečně pestrou škálu prvků ovlivněnou jazzem. Navíc velice důmyslně nakládá se slovy – rozumí síle poezie. S radostí tedy nabídnu malou ochutnávku jeho skladatelského mistrovství.“
Závěr koncertu bude patřit výběru z písní Ralpha Vaughana Williamse a případný přídavek bude pocházet z české tvorby. „Pokud se nám dostane dobrého přijetí, nabídnu možná drobnou lahůdku v češtině,“ prozrazuje s lišáckým úsměvem Finley.
Hudba a jazyk, jeden celek
Nejednalo by se o první Finleyho výlet do českého repertoáru. V roce 2019 se pěvec podílel na částečně inscenovaném provedení a nahrávce Janáčkových Příhod lišky Bystroušky (v roli revírníka) s Londýnským symfonickým orchestrem pod vedením Simona Rattla. V počátcích své umělecké dráhy, v roce 1990, zase zpíval na festivalu BBC Proms drobnou roli Kuligina v Káťě Kabanové.
Ani jedna z těchto postav pro něj nebyla snadná. „Zpívat v češtině je náročné,“ přiznává Finley, „ale naštěstí jsem vždycky měl výborné učitele. A když jsem se naučil zpívat správně česky, hrozně mi to pomohlo. Člověk pak pochopí, že hudba a jazyk tvoří jeden celek. Hlavně u skladatele, jako je Janáček, je nutné vědět, jak jazyk funguje. Jinak by pěvec působil jako robot.“
Zkušenosti s jiným českým repertoárem Gerald Finley zatím moc nemá, ale říká, že by velice rád zpíval Dvořáka. „Prahnu po zpěvu jakékoliv hudby, která zní krásně. A moje zkušenosti s českým repertoárem byly zatím bezesporu úžasné.“
Podobně jako mnoho jiných zahraničních umělců zatím Finley neměl ani moc příležitostí poznat hudbu Bedřicha Smetany. „V tomto ohledu to pro mě bude opravdový objev,“ říká. „Pozvání do Smetanova rodiště mi lichotí, mám z něj obrovskou radost a zároveň je to velká pocta. My umělci máme tu výhodu, že vystupujeme po celém světě. Do Litomyšle tedy přijedu se zkušenostmi ze světa a výměnou za to, že se o ně podělím, jistě načerpám spoustu vědomostí o jedné z legend české hudby.“
Českému publiku zpíval Finley už dříve, například v titulní roli v Donu Giovannim v pražském Stavovském divadle. „Byl to nádherný zážitek!“ vzpomíná. „Naprosto jsem chápal, že Mozarta tolik potěšilo, když se v pražských ulicích zpívaly melodie z Figara. Tamní nadšení pro tuto hudbu je úžasné. A musím říct, že čeští kolegové, s nimiž jsem se setkal – pěvci, jako jsou Magdalena Kožená a Adam Plachetka –, jsou skvělí velvyslanci české hudby ve světě.“
Z pobytu v České republice si kanadský pěvec vzal i cosi méně hmatatelného, zato však možná cennějšího. „Tamní hudební tradice je dodnes velice živá, což podle mého názoru svědčí o nezdolnosti českého národa. Češi si navzdory své nedávné temné historii udrželi pozitivní pohled na svět. Z toho si můžeme vzít poučení všichni.“
Smetana by měl radost
A co ti další držitelé Grammy, kteří letos přijíždějí do Litomyšle? Britské mužské pěvecké sexteto King’s Singers získalo už dva gramofonky (za vícežánrové album Simple Fits z roku 2009 a za nejlepší sborový výkon v roce 2012). V Litomyšli přednese program nazvaný „Andělé a démoni“, zahrnující hudbu pěti století. Komorní těleso Kremerata Baltica, které založil renomovaný houslista Gidon Kremer, obdrželo Grammy v roce 2002 v kategorii „nejlepší klasický komorní ansámbl“. Na festivalu zazní v jeho provedení svěží program složený z Weinbergových a Šostakovičových děl pod vedením vynikajícího mladého litevského dirigenta Mirgy Gražinytė-Tyly. A český hráč na Hammondovy varhany Ondřej Pivec žijící v USA získal Grammy jako člen kapely zpěváka Gregoryho Portera za album Take Me to the Alley. Spolu se skupinou Kennedy Administration předvede v zámecké jízdárně třaskavou směsici jazzu, R&B, hip-hopu a popu.
Bude to tedy setkání největších kapacit, které oslaví hudbu ve všech jejích podobách. Smetana by měl radost.
